Naše první softshellka

...a že mě potrápila...

Celkově se mi moc nedařilo - přitom se s tím materiálem pracuje moc dobře

 a byla jsem na něj vysloveně natěšená, jak práce půjde pěkně od ruky.

První střih jsem vybírala dlouho, ale po sešití jsem zjistila že nesedí velikost, přešívat se mi nechtělo a tak jsem nedošitou bundu uložila do skříně na příští rok. 

U druhého střihu jsem si přeměřila vše co se dalo (i na papíře), aby mě už nic nemohlo překvapit, jen na šířku rukávu jsem zapomněla a ta mě dostala - rukávy byly pro změnu příliš úzké, 

tak došlo na rozstřižení rukávu a přešívání. 

Do toho mi začal stávkovat můj profi šicí stroj - pravda slouží už hezkých pár let, 

ale za tu cenu by snad neměl stávkovat vůbec, ale to bych asi chtěla moc...

Nakonec se mi bundu podařilo došít, ale na další v pořadí nejspíš rozložím starou, 

ale spolehlivou šlapací ladovku a nervovat se nebudu.

...absolutně nespolupracující model